ukázka z knihy

...Je to všechno osud - My, My? Já nevím, co dělat - Ale jsme na tom všichni stejně - Teď je mi to jasné, jsme na tom všichni stejně a všechno bude v pohodě, jenom když se necháme na pokoji - Přestaneme nenávidět - Přestaneme nedůvěřovat - K čemu to, smutný smrtelníku?
Cožpak nezemřeš?
Tak proč vraždit své přátelé a nepřátelé -
Všichni jsme přátelé a nepřátelé, tak dost, přestaňme bojovat, probuďme se, všechno je jenom sen, rozhlédni se, sníš, ve skutečnosti to není ta zlatá země, která nás zraňuje, i když si myslíme, že je to ta zlatá země, která nás zraňuje, je to jen zlatá věčnost blažené jistoty - žehnej mušce - Už nezabíjej - Nepracuj na jatkách - Můžeme točit prachy a vynalézat syntetické továrny, které budou nakonec řízené atomovou energií a budou vyplivovat celé bochníky chleba a neuvěřitelně chutné chemické řízky a máslo v konzervách - proč ne? - naše šaty budou věčné, perfektně plastikové - budeme mít dokonalou medicínu a léky, které nás udrží až do smrti naživu - a všichni nakonec uznáme , že si tu smrt zasloužíme.
Povstane někdo a bude se mnou souhlasit? Tak dobře, všechno, co pro mě můžete udělat, je modlit se a sednout si...

...Pokud jde o mě, jsem pořád vzrušenej, protože jsem strávil dva měsíce ve vzdušném žaláři a všechno mě těší a proniká mnou, můj sněhobílý pohled světelných částic prostupujících esencí věcí prochází skrze vše - Cítím tu Zeď Prázdnoty - Přirozeně je dokonale v pohodě vidět Codyho s Raphaelem, jak jsou rádi spolu, všechno to má co dělat s ničím, které je vším, nemám žádný důvod hašteřit se s nepřítomným soudem, který určil Věcem Nepřítomný Soudce, který zbudoval bez budování tento svět.
Bez budování

..."Jsem to já, kdo se změnil a tohle všechno udělal a přišel a odešel a stýskal si a trpěl a radoval se a řval, ne Nicota."...

Slova...
Hvězdy jsou slova...
Kdo uspěl? Kdo prohrál?

překlad: Edita Drozdálová

Zpět