ukázka z knihy

...teď jdem pod mostem a přicházíme k těm vlnám bez srdce, které se vřítí na písek, vyšší než zem, vypadají jako bezcitnost moudrosti --- kromě toho jsem si najednou snad poprvé všiml, jak hrozně jsou na tom lísty kaňonu, které letí k vlnám a nerozhodně směřují do poryvů větru, ten je konečně vmete do vln, aby je rozprášil a bičoval a rozmáčel daleko v moři --- Otáčím se a všimnu si, jak je vítr sčesává ze stromů a žene do moře, žene je jako na smrt. V mém rozpoložení je vidím, jako by se celé lidsky třásly Spěchající, frmolící ---V tom příšerném obrovském hukotu poryvu podzimního surského větru...

..."Vidím jen tolik, kolik mi dovolí vidět otevřené dveře"...

..."Hádanku je možno vyřešit, pakliže ti dovolí nahlédnout do svého nitra"...

...člověk je osvobozen a šťasten, pokud vloží srdce do své práce a je jí oddán..

...Vidím kříž, je ticho, zůstane dlouhou chvíli, otvírám mu srdce, moje celé tělo se mu poddává, natahuji paže, abych byl na něj odnešen, můj Bože, a já jsem odnášen, moje tělo začíná umírat a umdlévat pro ozářený kříž stojící v temnotě, začnu křičet, protože vím, že umírám, ale nechci vyděsit Billie ani nikoho jiného mým smrtelným výkřikem, tak výkřik polknu a nechám tělo odejít na smrt ke kříži: jakmile se to stane, tak se pomalu propadám zpátky k životu --- Takže ďáblové jsou zpátky, komisaři mi posílají do ucha rozkazy, abych jinak myslel, zasyknou nesmyslná tajemství, najednou znovu vidím kříž, tentokrát menší a vzdálenější, ale zrovna tak jasný a já říkám skrz všechen ten hluk hlasů "Jsem s tebou, Ježíši, navždy, děkuji" --- Ležím tam ve studeném potu a říkám si, kolik jsem za ty roky věnoval buddhistickým meditacím o prázdnotě, posilněn kouřením dýmky, a najednou je mi tady představen kříž --- Oči se mi naplní slzami --- Všichni budem spaseni --- neřeknu o tom ani Dejvu Wainovi, ne pudu ho dolů vzbudit a děsit ho, sám to brzy zjistí --- teď nůžu spát."

..."Je to moje neposkvrněná čistota, kterou se snažíš pochopit"...

..."Svět je svět, jde dopředu a prochází časem, a tak je to vlastně správné, proč ne"...

..."Vydej se ven v radosti a vrátíš se v žalu"...

..."Jsou nesmírně dlouhé věky mlhavých hvězd vesmíru, početnější než písek ve všech galaxiích znásobený biliónem světelných let, a kdybych měl pokračovat, tak bych tě vyděsil, a stejně bys z toho umřel"...

překlad: M. Kaněrová

Zpět