Charlie Parker
Jeden z nejdůležitějších muzikantů kolem vzniku bebopu. Slavný altsaxofonista byl také znám jako "Bird" či "Yardbird".
Charlie Parker se narodil 29.srpna roku 1920 v Kansas City.
Byl ovlivněn mnohými jazzovými hudebníky, kteří hráli v Kansas City. V jedenácti letech začal hrát na saxofon. Stále cvičil a zdokonaloval se. V sedmnácti letech začal hrát s Kansas City Band of Buster Smith.
Dva roky strávil v New yorku, kde mohl pozorovat pokročilejší muzikanty. Sice se roku 1940 vrátil zpět do Kansas City, kde dva roky spolupracoval s Jay McSann's Big Band, ale New York ho příliš lákal.
Roku 1943 se připojil k Earl Hines' Band a pak ke skupině Billy Eckstina, který se odpojil od Hinesa. Obě tyto skupiny stály na vrcholu nové jazzové vlny. V této době také Charlie navštěvoval Harlem a jeho jam session s Thelonious Monkem a Kenny Clarkem.
Výzmamný zlom přišel o dva roky později, kdy Charlie nahrál sérii nahrávek, které definovaly nový druh muziky.
Parker se na konci roku 1945 vydal společně s trumpetistou Gillespiem do Kalifornie. Jejich pobyt skončil katastrofálně. Západní publikum nenašlo zalíbení v bebopu, Parker s Gillespiem se neustále hádali a Parker nakonec spadl do drogových problémů. V červenci 1946 utrpěl duševní kolaps a musel být hospitalizován na sedm měsíců v Camarillo State Hospital (California).
Charlie Parker Po propuštění však opět dosáhl vrcholu své formy. Vrátil se do New Yorku, kde společně s bubeníkem Max Roachem a trumpetistou Miles Davisem založil skupinu. V této době byl Parker nejvlivnějším a nejslavnějším jazzovým muzikantem. Jeho jazzový vzestup kontrastoval s jeho osobním úpadkem. Heroinová a alkoholová závislost ho ničila. V roce 1949 však podnikl své nejslavnější turné po Evropě.
Během 50. let pokračoval s úžasnou hudbou, opětovně se i shledal s Gillespiem. Jeho chování se však stávalo čím dál víc nevyzpytatelné. Poté, co mu zemřela dcera Chan, dosáhl svého dna. V depresi a s narušeným zdravím našel útočiště v newyorském bytě jazzové patronky baronky Nica de Konigswater, kde 12. května 1955 zemřel na krvácení způsobené zápalem plic.


Zpět