ukázka z knihy

Přebalování

Jak moudře se tváří!
na zádech
jednou ruku mu držím obě nohy
pohled upřený stranou
na obrovský plakát Geronima
s sharpovkou opřenou o kolenou

Rozbaluju ho, otírám, nevšímá si toho
a já taky ne.
Dětské nohy a kolena
prstíky jako hrášky
faldíky, k sežrání
jasné oči, lesklé uši
hrudník nasávající vzduch

Žádný strachy, kamaráde
ty a já a Geronimo
jsme chlapi.

 

Topůrka

Jendou koncem dubna odpoledne
ukazuji Kaiovi, jak se háže tomahavkem
Udělá půl obrátky a zasekne se do pařezu.
Kai si vzpomene
na čepel bez topůrka dílně
a hned pro ni běží.
Zlomené topůrko za dveřmi
je na tomahavk dlouhé dost.
Zkrátíme ho, vezmeme i s čepelí
a dobrou sekyrkou ke špalku
Začnu tvarovat staré topůrko
sekerou a v uších mi zvoní
verš, který jsem se z Ezry Pounda
naučil jako první!
"Když tesáš topůrko
vzor není ta vzdálený."
A říkám Kaiovi
"Podívej: vytvarujeme topůrko
podle topůrka sekyrky
kterou sekáme -"
A on to chápe. A já to slyším opět:
Je to v Lu Jiově Wen Fu ze čtvrtého století
v "Eseji o literatuře" - v předmluvě:
"Při výrobě topůrka
k sekyře
pomocí jiné sekyrky
je předloha vskutku hned po ruce."Můj učitel Shin-hsiang Chen
to takto přeložil a učil před dvaceti lety
a já vidím: Pound byl sekyrou
Chen byl sekyrkou, já jsem sekyrou
a můj syn topůrkem, které bude
opět tesáno a stane se předlohou
i nástrojem, uměleckým řemeslem
které si předáváme.

 

Ulurská píseň o planém fíku

1

Měkká země se stáčí kolmo vzhůru
vychyluje se od svého podkladu
tvrdá a rudá - dóm - osm kilometrů je obvod
Ayeské skály, Uluru

prodíráme se trávou, úponky, křovisky
podél vlhké země na rozhraní povodí
kde svislá skála prudce klesá
na písčitou rovinu

Houfující se švitořící amandiny na
větvích bílých jako kost
holoubek s červenýma očima a růžovýma nohama

a pak dál, do jeskyní pod převisy
pomalovaných rudými kruhy v kruzích
černými pokřivenými lidskými těly
kresbami ještěrek, vlnovkami.

skáčeme přes písečné vrstvy čistého šikmého kamenného lože
přestávka na oběd a je tu místní fíkovník
celý obsypaný zralými plody:
někdo tu musel sedět a srát, už před
dávnou dobou.

2

Usedni v prachu
odlož šaty, poznej to na vlastní kůži
ulehni, válej se
vlasy promni pískem
hodinu spi
pták křičí ve snech
teď
jsi čistý.

sedím v rudém písku se svým psem
vane vítr, úplněk
ženy zpívají tamhle odtud -
muži tlučou dřívky a zpívají zde

obírám kosti
jednou nohou odháním psa

trny & ostny v písku -

rytmus klapání bumerangů
dlouhá cesta
zpívající země.

3

nahá ale ozdobená
zjizvená.
bílý popel bílá hlína
jizvy na prsou
šmouhy jizev na bedrech.
jizvy: brána
stezka, pečeť
důkaz

bíle pruhování ptáci pod tmavým nebem

4

zpívají a bubnují ve škole
blonďatá dívka s černou barvou kůže
sleduje a zároveň škádlí kamarádku
šaty nedopnuté, pod nimi nic
pučící ňadra podobná mulpu
houbě
která se právě klube z písku

ostrý vítr při zemi
odpadky vyhozené do trávy, ohrada
lahve, vraky aut

5

Usedni do písku
kůži na zem
patnáct set kilometrů otevřené písečné země

bílý kakadu na slané pánvi

tvrdý fík na jazyku

toto je píseň o planém fíku.

přeložil: Luboš Snížek

Zpět