Texty - Lozang
kontakt
MOTTO: Ten stav má tichou povahu,
.................po nohách jdou mi zmije
.................Největší možnou odvahu
.................Projevil jsem psaním poezie

Spoutaný jsem v hmotném světě
Však prost všech tváří
Prost všech forem
Nad časem a nad prostorem
Letím něžně dotknout se tě

Celou noc i jitro celé
Tvá slova a hlas z jitrocele
Přikládat si budu na rány

Bdění se nám stane snem
-Světu - co čpí v troskách svých
pod kroužícími havrany-
významy slov ztracených
spolu znova naleznem.

I.

Kdybych jen Vesmíru vyhlížel odliv
Tiše a toporně stále se modliv
Aby mne odnesl mocnou svou paží
K bílému světlu co ducha oblaží
- k prapodstaty horoucím hlubinám
- to raději zesláblý, nahý a sám
vydám se napospas všem hvězdám vstříc
za bledým vláknem co posílá Měsíc

II.

Oči mé jsou prostorem vonící
osvítí Buddhu i Svatou trojici
Všechna nebeská tělesa prýští ze mě
Nic zrodu by nedošlo bez mého sémě
Bez mých plic nic živého nedýše
Mé srdce pumpuje lásku Ježíše
Silou svých paží odvedu veškerou práci
V záři mých dlaní se vědomí ztrácí

III.

V lidské tváři i v hřbetě beraním
Jiskra života je kosmické koření
Vše tvoří jednotu Božího stvoření
Vše tvoří Jednotu a s ní i já uháním.


POCTA EDWARDU STACHUROVI

Poslední píseň větru pěji
než jdu si pro svou pro naději
Než výboj šílenství hlasitěj zaskučí
Než spočinu ve Tvém náručí

Pro prázdno, jež cítím naprosté
Pro svatou krev a sílu v ní
Kdo sílu máš, tak zůstaň zde
mne však do Tvých rukou, Pane poustevní


ÚŠKLEB

Jen pro pár veršů nespoutaných řeči,
Pro pár veršů svíjím se v křeči

Pro pár veršů ze slabik a hlásek,
Jen co pár veršů stojí mně vrásek

Pro pár veršů vlastní smysly tě zradí
Pro pár veršů násilně dospěl jsem v mládí

Pro pár veršů unaven v blátě a v kleče
Pro pár veršů ze srdce mi teče…

…AVŠAK K NIČEMU A NANIC NENÍ
MNOU PROLITÁ KREV VYKOUPENÍ
Nechť srdce dál si vře a puká
z běsnícího zvonu hrany,
Však nejstrašnější jsou ta muka
nejstrašnější jsou ta muka
že právě pro váš úškleb nesehraný.


FLUIDUM (opilecká sentimentalita)

Ze zloby davu jímá mne hrůza
Ó, jak tebe jsme, Pane, nehodná lůza
Příliš zaběhlé jsou myšlenkové vzorce
s Ondřejem na ně hrojíme v PONORCE
Ach, bratře - proti mně co sedíš u piva,
žal se mým srdcem rozlívá,
myšlenky zmocňují se mě teskné
- Nezkrotnost mládí v tvých očích se leskne
jak velké a šlechetné jsou tvoje dlaně
Proč hledáš štěstí na opačné straně?!
Proč vzpouzíš se vábení klavíru?
Jak rád bych tě obrátil na víru…

Oba však víme, že nedozrál čas
Aby tě oslovil zde přítomný hlas

Chudák Blake, Whitman, i Ezra Pound
- jistě neznali Velvet Underground
Pivním táckům svěřuji prorocké statě
Snažím se toužit po podstatě
snažím se hledat sobě rovnu
A úúúplně je mi to k hovnu


TA DOBA

Doba cest ke svobodě
i za cenu válek,
Doba sobectví
končící se v bodě
nepřekonatelných dálek




Jestliže naše bytost není schopna celou svou přirozeností vnímat nadčasovost a dokonalost toho nekonečně se táhnoucího a věčnéhoTADY A TEĎ, znamená to potom, že nežijeme. Pokud si čteš tato slova, tluče ti srdce a myšlenky neurčitě kmitají, je to v pořádku, jestli se mnou souhlasíš, je to skvělé, jestli nesouhlasíš, je to parádní, jestli opovrhuješ, je to báječné, pokud mne nemůžeš pochopit, nechceš pochopit či nechápeš, je to dokonalé. Pokud však čteš jen slova, prázdné skořápky, pouhé prostředníky, pouhé náznaky neutuchající skutečnosti, ale významy tě míjí, nežiješ. Není o tom ani jasnějšího důkazu než o kterém jsem se zrovna zmínil. Volíš-li život, rozetni všechna svá pouta a vykroč z ohně Přítomnosti čistý a velkolepý.

"PAKLIŽE V ČELE PŮJDU PRŮVODU ...................."NENASTAVÍM DRUHÉ LÍCE ROZDÁM VÁM SVOU ÚRODU" ....................JSEM TEMNÁ RUKA INKVIZICE"

Zpět